|
|
Přímá demokracie a referendum v ukrajinském politickém systému
Storchak, Yelyzaveta ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce zkoumá roli přímé demokracie a referenda v ukrajinském politickém systému v letech 1991 až 2022. Jako hlavní výzkumná metoda byla zvolena komparativní analýza, jejímž cílem je identifikovat historické kořeny a vývoj přímé demokracie na Ukrajině. Cílem práce je prozkoumat výhody a nevýhody přímé demokracie v politickém systému země, zejména v období prezidentství Volodymyra Zelenského. Práce si klade tři hlavní výzkumné otázky: výhody současného uplatňování přímé demokracie v ukrajinském politickém systému, identifikace nevýhod tohoto přístupu a analýza srovnání nové legislativy přijaté za prezidenta Zelenského s předchozími zkušenostmi s přímou demokracií. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První část se zabývá klíčovými pojmy a teoretickými aspekty souvisejícími s přímou demokracií a referendem jako jejím nástrojem. Druhá část doplňuje analýzu o historickou retrospektivu referend na Ukrajině a přehled právních předpisů upravujících tuto oblast. Zvláštní pozornost je věnována analýze právních předpisů přijatých za prezidenta Zelenského a jejich významu pro zkušenosti s přímou demokracií na Ukrajině. Studie konstatuje, že mezi výhody přímé demokracie v ukrajinském politickém systému patří modernizace legislativy, elektronizace procesu referenda a zvýšená účast...
|
|
| |
|
|
Celostátní referendum v České republice 1993-2021
Grospič, Erik ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Přestože již od roku 1993 zde probíhá v různé intenzitě debata ohledně přínosu celostátního referenda, Česká republika se v rámci Evropské unie řadí k minoritní skupině států, ve kterých není v právním řádu zakotvena obecná úprava tohoto institutu. Zároveň se zde od dob samotné První republiky uskutečnilo za specifických okolností pouze jediné referendum na této úrovni. Tato diplomová práce se zabývá pojetím tohoto prvku přímé demokracie politickými subjekty, které byly v letech 1993-2021 zastoupeny v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Z časového hlediska se tedy jedná o osm volebních období dolní komory. V úvodní části práce je stručně představeno využití referenda z celosvětového hlediska, posléze pak v rámci Evropy a dále také dosavadní praxe v českém prostředí. Teoretická část představuje pak koncept přímé demokracie a referendum samotné, včetně jeho typologie. Toto je doplněno o řadu poznatků z nedávných vědeckých studií. V souvislosti s tím jsou představeny některé sporné aspekty referenda, jejichž pojetí daným aktérem určuje následně samotný vztah k využití referenda. Analytická část se zaměřuje na diskuzi týkající se celostátního referenda v parlamentním prostředí. Analýza se pak primárně soustředí na volební programy, návrhy zákonů, stenoprotokoly a hlasování. V určitých případech byly...
|
|
|
Místní referendum
Jedličková, Tereza ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Kryska, David (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá místním referendem, nejlépe fungujícím institutem přímé demokracie v České republice, který je dnes již standardní součástí politického života obcí. Cílem práce je poskytnout ucelenou analýzu právní úpravy zaměřenou především na judikaturu, včetně té nejnovější z podzimu roku 2014. Práce se sestává z úvodu, devíti kapitol a závěru. Pořadí kapitol z větší části sleduje systematiku zákona o místním referendu. První kapitola se zabývá úpravou tohoto institutu na ústavní a mezinárodní úrovni. Druhá kapitola je zaměřena na otázky přípustnosti, tedy vymezení okruhu otázek, o nichž lze místní referendum konat, a to obecně i ve vybraných oblastech, které v praxi opakovaně předmětem referend jsou - územní plány, smluvní závazky obcí a obecně závazné vyhlášky. Třetí kapitola se věnuje přípravnému výboru, který vyhlášení referenda navrhuje, jeho složení, vnitřnímu fungování, procesu sběru podpisů a náležitostí návrhu na konání místního referenda. Čtvrtá a pátá kapitola popisuje proces přezkumu návrhu přípravného výboru, a to ze strany obecního úřadu a zastupitelstva obce, které tento proces završuje samotným vyhlášením. Šestá kapitola se zabývá platností a závazností místního referenda, jejich předpoklady, trváním závaznosti z hlediska časového i mechanismy dozoru. Sedmá kapitola...
|
|
|
Přímá demokracie na komunální úrovni v České republice
Stejskalová, Eva ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé Cílem předložené diplomové práce je zanalyzovat téma přímé demokracie v České republice, a to se zaměřením na lokální úroveň vládnutí. Právě možnosti bezprostředního zapojení občanů do správy obcí a tedy doplnění současného reprezentativního modelu jsou v posledních letech předmětem nejen odborných diskusí. Po úvodním slovu je práce strukturována do 5 kapitol, které jsou pro přehlednost dále členěny na podkapitoly. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky i návrhy autorky týkající se možných budoucích podob místní přímé demokracie. Úvodní kapitola představuje přímou demokracii z teoretického hlediska a její základní vymezení oproti demokracii zastupitelské. Dále obsahuje definici pěti nejuznávanějších forem přímé demokracie, jimiž jsou referendum, plebiscit, lidová iniciativa, petice a odvolání. Další dvě kapitoly se již zaměřují na situaci v České republice, a to nejprve obecně a následně s důrazem na komunální scénu. Snahy o zakotvení jednotlivých forem lze s různými výsledky spatřovat již od roku 1918, přičemž nové možnosti se objevily též se vstupem ČR do nadnárodních společenství. Stěžejním institutem ovšem stále zůstává místní referendum, jehož charakteristika popsaná v práci kopíruje systematiku zákona. Je s podivem, že v současné době nejsou dostupná přesná data o vyhlášených místních...
|
|
|
The Rise of Direct Democracy in the Czech Republic: Sources, Use and Consequences
Dvořák, Tomáš ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Šaradín, Pavel (oponent) ; Vráblíková, Kateřina (oponent)
V posledních několika desetiletích dochází ve většině vyspělých zemí k rozvoji institutů přímé demokracie na národní i lokální úrovni. Česká republika nepředstavuje výjimku a v posledních 25 letech došlo k postupnému, ačkoliv neúplnému, rozvoji, který směřuje k přímým formám vládnutí. Cílem disertační práce je analýza uplatňování institutů přímé demokracie v České republice. Ačkoli je práce založena především na českých datech, jejím smyslem je také reagovat na zahraniční vědecké analýzy, které se týkají zkoumaného tématu. Práce se zaměřuje na následující otázky: Kdo podporuje a kdo se účastní přímé demokracie v ČR? Jak si voliči tvoří volební postoje a jaké jsou charakteristiky volebního chování v přímé demokracii? Jaký je vliv přímé demokracie na další formy politické participace a politickou angažovanost? Přímou demokracii vnímám jako demokratickou inovaci a zhodnocuji ji na základě tří kritérií: inkluzivity, kompetence a efektivity (Smith 2009). Nejdříve se zaměřuji na otázku, kdo podporuje využívání přímé demokracie a zkoumám zastoupení různých sociálních skupin v hlasování v přímé demokracii (inkluzivita). Poté analyzuji rozhodování voličů a zjišťuji, zda je založeno na racionálních postojích a informovanosti o tématu hlasování (kompetence). Nakonec analyzuji, zda praxe přímé demokracie nadměrně...
|
|
|
Přímá demokracie ve 21. století : výzvy a úskalí ( včetně prognózy budoucího vývoje)
Kozák, Lukáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Přímá demokracie ve 21. století: výzvy a úskalí Abstrakt Diplomová práce se zabývá tím, jak si stojí přímá demokracie ve 21. století, jaké jsou její výhody a nevýhody a problematická místa. Ještě před tím krátce představuje úvahy o tom, proč se v posledních letech ozývají tak silné hlasy volající po přímé demokracii. V první části práce se mluví o tom, jaký byl proces vzniku zastupitelské demokracie a jak je tento vývoj ovlivněn pohledem na demokracii přímou. Dále jsou nastíněny důvody existence zastupitelské demokracie a stručně představena teorie za ní stojící. Ve své druhé části práce konkrétněji rozebírá současnost zastupitelské demokracie, jaké jsou její výhody a nevýhody a jakým čelí problémům, které dost možná ohrožují samotnou její existenci. V této části se práce opírá mimo jiné o sociologická zjištění, především o české společnosti. Tyto problémy do velké míry zdůvodňují úvahy o implementaci přímé demokracie. Třetí část už obrací svou pozornost k demokracii přímé a popisuje její historii, přesněji důležité pasáže z této historie, a teoretické základy přímé demokracie, ve kterých se již do jisté míry ukrývá obhajoba přímé demokracie ze strany jejích propagátorů. Bližší pohled na přímou demokracii je představen v části čtvrté této práce. Věnuje se nástrojům přímé demokracie, a zejména pak referendu....
|
|
|
(De)politizace v přímé demokracii: Případová studie místního referenda v ČR
Drobil, Ondřej ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Škvrňák, Michael (oponent)
DROBIL, Ondřej. (De)politizace v přímé demokracii: Případová studie místního referenda v ČR. Praha, 2021. 61 s. Bakalářská práce (Bc). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií, Katedra sociologie. Vedoucí diplomové práce Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D. Abstrakt Tato interdisciplinární práce se zabývá procesy politizace a depolitizace v přímé demokracii. Jejím cílem je objasnit, jak se (de)politizace projevuje na úrovni výpovědí aktérů referenda a jak aktéři těchto strategií v průběhu referenda využívají k tomu, aby reprodukovali, nebo měnili stávající uspořádání politického prostoru. Výzkum je založen na koncepci (de)politizace coby formy politického jednání a předpokladu, že užitím jazyka coby nástroje symbolické moci lze utvářet sociální realitu. Na základě užití přístupu kritické analýzy diskursu při analýze výroků aktérů referenda, jež se konalo v roce 2013 v Plzni, byla formulována následující zjištění: Na úrovni jazyka dochází k (de)politizaci jednak ve smyslu posunu mezi sférami jednání a jejich hierarchizace, a to užitím určité syntaktické a sémantické větné struktury; a zároveň ve smyslu formování nutnosti, nebo možnosti pro jednání pomocí slovesného rodu nebo modálních prostředků. Užití (de)politizačních taktik lze ale zároveň chápat jako uplatnění symbolické moci...
|
|
| |
|
|
Irské referendum o zrušení osmého dodatku ústavy z roku 2018
Michálková, Kristýna ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje irskému referendu v roce 2018 o zrušení ústavního dodatku, který znemožňuje provést umělé přerušení těhotenství. Jedná se o případovou studii zkoumající na příkladu konkrétního referenda pozitivní a negativní aspekty používání tohoto prvku přímé demokracie. Práce zkoumá přímou demokracii jako takovou, historicky a teoreticky ji vymezuje a věnuje se irskému politickému systému a roli referenda v něm. Dále popisuje historické milníky a důležité události potratové politiky v Irsku před rokem 2018, situaci před referendem, jeho samotnou iniciaci až po jeho oficiální vyhlášení. Práce se věnuje i postavení relevantních politických stran a katolické církve k tématu referenda, dále zkoumá hlavní kampaně podporující zrušení ústavního dodatku i ty, které jsou proti. Zahrnuty jsou i volební průzkumy, výsledky samotného referenda a jejich důsledky - jak názorové, tak legislativní. V závěru práce je toto referendum zanalyzováno a vyhodnoceno v rámci pozitivních a negativních aspektů referenda. Dvě hlavní výzkumné otázky nejsou potvrzeny ani vyvráceny. Co se týče otázky o pozitivních aspektech referenda - 3 ze 6 tvrzení jsou potvrzeny. Co se týče druhé otázky o negativních aspektech referenda - 2 ze 4 otázek jsou potvrzeny.
|
host ::
RSS.